Soud pro veřejnou službu
narozen v roce 1946; studia práv (Master of Arts, univerzita v Oxfordu, 1967; Master of Laws, University College London, 1969); vyučující, University College London (1967-1973); barrister (Londýn, 1972-1974); rada, vrchní rada u Evropského soudu pro lidská práva 1974-1990); profesor práv hostující na univerzitě v Saskatchewan, Saskatoon, Kanada (1988); vedoucí personálního oddělení Rady Evropy (1990-1993); vedoucí odboru (1993-1995), náměstek vedoucího soudní kanceláře (1995-2001), vedoucí kanceláře Evropského soudu pro lidská práva (2001 - září 2005); předseda Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2005 do 6. října 2011.
narozen v roce 1956; diplom v oboru právo (Svobodná univerzita v Bruselu, 1979); zvláštní diplom v oboru mezinárodní právo (Brusel, 1980); doktor práv (1989); odpovědný za právní útvar Société anonyme du canal et des installations maritimes v Bruselu (1979-1984); úředník u Komise Evropských společenství (generální ředitelství pro sociální věci, 1984-1988); člen právní služby Komise Evropských společenství (1988-1994); referendář u Soudního dvora Evropských společenství (1994-2005); vyučující na univerzitním středisku v Charleroi (mezinárodní a evropské sociální právo, 1989-1991), na univerzitě v Mons-Hainaut (evropské právo, 1991-1997), na univerzitě v Lutychu (právo evropské veřejné služby, 1989-1991; institucionální právo Evropské unie, 1995-2005; evropské sociální právo, 2004-2005) a od roku 2006 na svobodné univerzitě v Bruselu (institucionální právo Evropské unie); četné publikace v oblasti evropského sociálního práva a institucionálního práva Evropské unie; soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2005; předseda Soudu pro veřejnou službu 07.10.2011 do 31. srpna 2016
narozen v roce 1952; vystudoval Vysokou školu obchodní v Helsinkách a právnickou fakultu univerzity v Helsinkách; referendář Nejvyššího správního soudu ve Finsku; generální tajemník výboru pro reformu právní ochrany ve veřejné správě; vrchní rada Nejvyššího správního soudu; generální tajemník výboru pro reformu správního soudnictví, poradce na legislativním odboru ministerstva spravedlnosti; zástupce vedoucího kanceláře Soudního dvora ESVO; referendář Soudního dvora Evropských společenství; soudce Nejvyššího správního soudu (1998-2005); člen odvolacího senátu pro uprchlíky; místopředseda výboru pro rozvoj finských soudních orgánů; soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2005 do 6. října 2009; soudce Tribunálu od 7. října 2009; místopředseda Tribunálu od 17. září 2013.
narozen v roce 1955; diplom v oboru právo (univerzita v Soluni, 1977); zvláštní diplom v oboru evropského práva (Institut evropských studií Svobodné univerzity v Bruselu, 1980); doktor práv (univerzita v Soluni, 1984); právník-lingvista u Rady Evropských společenství (1980-1982); badatel ve středisku mezinárodního a evropského hospodářského práva v Soluni (1982-1984); rada u Soudního dvora Evropských společenství a u Komise Evropských společenství (1986-1990); profesor v oboru práva Společenství, mezinárodního práva soukromého a lidských práv na univerzitě Panteion v Aténách (od roku 1990); externí spolupracovník pro evropské věci na ministerstvu spravedlnosti a člen Stálého výboru pro Luganskou úmluvu (1991-2004); člen Národní komise pro hospodářskou soutěž (1999-2005); člen Národní komise pro telekomunikace a pošty (2000-2002); člen advokátní komory v Soluni, advokát u kasačního soudu; zakládající člen Unie evropských advokátů (UAE); přidružený člen Mezinárodní akademie srovnávacího práva; soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2005 do 6. října 2011.
narozena v roce 1950; studium práv na univerzitě ve Vratislavi (1972), doktorka práv (Lodž 1982); advokátka u advokátní komory Polské republiky (od roku 1977); hostující badatelka (univerzita v Paříži X, 1987-1988; univerzita v Nantes, 1993-1994); expertka Solidarity (1995-2000); profesorka v oboru evropského pracovního a sociálního práva na univerzitě v Lodži (1997-1998 a 2001-2005), profesorka na Vyšší obchodní škole ve Varšavě (2002), profesorka pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě (2002-2005); náměstkyně ministra práce a sociálních věcí (1998-2001); členka vyjednávacího výboru pro přistoupení Polské republiky k Evropské unii (1998-2001); zástupkyně polské vlády u Mezinárodní organizace práce (1998-2001); autorka několika publikací o evropském pracovním a sociálním právu; soudkyně Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2005 do 7. října 2013.
Stéphane Gervasoni, narozen v roce 1967 ve Voironu (Francie), získal v roce 1988 diplom na Institut d’études politiques (IEP) de Grenoble (Institut politických věd v Grenoblu, Francie) a v roce 1993 na École nationale d’administration (ENA) (Národní škola správní, Francie) (Ročník Léon Gambetta).
Profesní dráhu zahájil v roce 1993 na Conseil d’État (Státní rada, Paříž, Francie) coby auditeur a následně od roku 1996 tamtéž působil jako maître des requêtes (a to do roku 2008, kdy byl jmenován conseiller d’État). V těchto funkcích zastával do roku 1997 pozici soudce zpravodaje na oddělení pro sporné věci a současně zasedal v oddělení pro sociální záležitosti (v letech 1996 až 1997). V letech 1994 až 1996 – v době, kdy byl dočasně přidělen ke Conseil d’État – zároveň vykonával funkci vládního komisaře u zvláštní kasační komise v oblasti důchodů a v letech 1995 až 1997 zastával funkci právního poradce francouzského Ministerstva pro veřejnou službu a města Paříže.
V roce 1997 S. Gervasoni nastoupil coby generální tajemník na prefekturu departementu Yonne (Francie). Do roku 1999 rovněž vykonával funkci podprefekta okresu Auxerre. Následně začal působit na prefektuře departementu Savojsko (Francie), kde v letech 1999 až 2001 zastával funkci generálního tajemníka a podprefekta okresu Chambéry (Francie).
Funkce, které S. Gervasoni vykonával v rámci Conseil d’État a veřejné správy, jej přivedly k Soudnímu dvoru Evropských společenství, kde v letech 2001 až 2005 působil jako referendář u soudce Jeana-Pierrea Puissocheta. Dne 5. října 2005, kdy začal fungovat nově zřízený Soud pro veřejnou službu Evropské unie, byl jmenován soudcem tohoto soudu. U tohoto soudu působil do 6. října 2011, přičemž v období od 6. října 2008 do 6. října 2011 vykonával funkci předsedy senátu.
Následně se S. Gervasoni vrátil ke Conseil d’État, kde v letech 2011 až 2013 zastával funkci zástupce předsedy osmého senátu na oddělení sporné agendy.
Věnuje se i pedagogické činnosti – v letech 1993 až 1995 přednášel na Institut d’études politiques (IEP) v Paříži a od roku 2016 přednáší na Université de Luxembourg (Lucemburská univerzita). V letech 2001 až 2005 byl kromě toho řádným členem přezkumné komise Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a v letech 2011 až 2013 členem přezkumné komise Evropské kosmické agentury (ESA).
Dne 16. září 2013 byl S. Gervasoni jmenován soudcem Tribunálu. Svými kolegy byl dvakrát zvolen předsedou senátu a tuto funkci vykonával od 21. září 2016 do 19. září 2022.
narozen v roce 1945; univerzitní studia v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem (1966-1972); první státní zkouška (1972); justiční čekatel ve Frankfurtu nad Mohanem (1972-1973 a 1974-1975); Collège d'Europe v Bruggách (1973-1974); druhá státní zkouška (Frankfurt nad Mohanem, 1976); zaměstnán na Spolkovém úřadě práce a jako advokát (1976); soudce u pracovního soudu (Spolková země Hesensko, 1977-1993); vyučující na Fachhochschule für Sozialarbeit ve Frankfurtu nad Mohanem a na Verwaltungsfachhochschule ve Wiesbadenu (1979-1990); národní expert u právní služby Komise Evropských společenství (1993-1996 a 2001-2005); atašé pro sociální věci na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Madridu (1996-2001); soudce u pracovního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem (únor - září 2005); soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2005 do 13. duben 2016.
narozena v roce 1956; studium práv (licenciatura en derecho, Universidad de Barcelona, 1981); specializace v mezinárodním obchodu (Mexiko, 1983); studium evropské integrace (Obchodní komora v Barceloně, 1985) a práva Společenství (Escola d'Administació Pública de Catalunya, 1986); úřednice v Generalitat de Catalunya (členka právní služby na ministerstvu průmyslu a energie, duben 1984 - srpen 1986); členka advokátní komory v Barceloně (1985-1987); rada, poté vrchní rada v oddělení výzkumu a dokumentace Soudního dvora Evropských společenství (1986-1994); referendářka Soudního dvora (kabinet generálního advokáta Ruiz-Jaraba Colomera, leden 1995 - duben 2004; kabinet soudce Lõhmuse, květen 2004 - srpen 2009); lektorka práva soudních sporů Společenství, právnická fakulta (Universitat Autònoma v Barceloně, 1993-2000); četné publikace a kurzy v oblasti evropského sociálního práva; členka odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství (2006-2009); soudkyně Soudu pro veřejnou službu od 7. října 2009 do 13. duben 2016.
narozen v roce 1950; doktor práv a advokát zapsaný v advokátní komoře v Padově; asistent a poté řádný výzkumný pracovník v oboru občanské a srovnávací právo na právnické fakultě univerzity v Padově (1977–1982); vyučující práva Společenství na Collegio Europeo v Parmě (1990–1998) a na právnických fakultách v Padově (1985–1987), v Maceratě (1991–1994), v Neapoli (1995) a na univerzitě Statale v Miláně (2000–2001); člen vědeckého výboru „Master in European Integration“ na univerzitě v Padově; úředník Soudního dvora, ředitelství knihovny, výzkumu a dokumentace (1982–1984); referendář u generálního advokáta G. F. Manciniho (1984–1988); právní poradce generálního tajemníka Evropského parlamentu Enrica Vinciho (1988–1993); v tomtéž orgánu rovněž vedoucí odboru v rámci právní služby (1995–1999); ředitel pro legislativní záležitosti a dohodovací řízení, interinstitucionální vztahy a vztahy s vnitrostátními parlamenty (1999–2004); ředitel ředitelství pro vnější vztahy (2004–2006); ředitel legislativních záležitostí právní služby (2006–2011); autor mnoha publikací v oboru italského občanského práva a práva Evropské unie; soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2011 do 31. srpna 2016; soudce Tribunálu od 19. září 2016 do 26. září 2019.
narozen v roce 1951; diplom v oboru právo a v oboru ekonomie (Erasmova univerzita Rotterdam, 1973); doktor práv (univerzita v Utrechtu, 1981); výzkumný pracovník v oboru evropské právo a mezinárodní ekonomické právo (1973–1974) a přednášející evropského práva a ekonomického práva na Evropském institutu univerzity v Utrechtu (1974–1979) a na univerzitě v Leidenu (1979– 1981); referendář na Soudním dvoře Evropské unie (1981–1986), vedoucí oddělení statutárních práv Soudního dvora Evropské unie (1986–1987); člen právní služby Evropské komise (1987– 1991); referendář na Soudním dvoře Evropské unie (1991–2000); vedoucí odboru (2000–2009) poté ředitel ředitelství „Výzkum a dokumentace“ Soudního dvora Evropské unie (2009–2011); řádný profesor (1988–2003) a čestný profesor (od 2003) evropského práva na univerzitě v Maastrichtu; poradce odvolacího soudu v 's-Hertogenbosch (1993–2011); člen Královské akademie věd Nizozemska (od 1993); četné publikace v oboru evropské právo; soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2011 do 31. srpna 2016; od 19. září 2016 soudce Tribunálu.
narozen v roce 1957; diplom v oboru právo (Trinity College, Dublin, 1975-1979); asistent pro potřeby rešerší senátorky Mary Robinson (1978-1979 a 1980); stipendium „Pádraig Pearse“ ke studiu na Collège d'Europe (Bruggy, 1979); postgraduální studium evropského práva na Collège d'Europe (1979-1980); diplom Master of Law na univerzitě v Cambridge (1980-1981); stážista v Evropském parlamentu (Lucemburk, 1981); úředník sekretariátu právního výboru Evropského parlamentu (Lucemburk, 1981-1988); člen právní služby Evropského parlamentu (Brusel, 1988-1995); referendář Soudního dvora (1995-2000); přednášející evropského práva na Harvard Law School (2000); člen právní služby Evropského parlamentu (2000-2003), poté vedoucí oddělení (2003-2011) a ředitel (2011); autor početných publikací; soudce Soudu pro veřejnou službu od 06.10.2011 do 31. srpna 2016.
narozen v roce 1966; studium práva (Candidatus juris) na univerzitě v Aarhusu (1989); advokátní koncipient u právního poradce dánské vlády (1989–1991); referendář na Soudním dvoře u generálního advokáta Gulmanna (1991–1993); zápis do seznamu advokátů dánské advokátní komory (1993); advokát u právního poradce dánské vlády (1993–1995); vysokoškolský učitel evropského práva na univerzitě v Kodani; přednášející v lucemburské pobočce Evropského institutu veřejné správy (EIPA) (1995–1997); advokát v Bruselu (1997); přednášející a poté pověřený ředitel EIPA, Lucemburk (1997–1999); administrátor u právní služby Kontrolního úřadu ESVO (1999–2000); úředník Soudního dvora (2000–2013); referendář na Soudním dvoře u soudce Gulmanna (2003 až 2006) a soudce Bay Larsena (2006 až 2013); soudce Soudu pro veřejnou službu od 7. října 2013 do 31. srpna 2016; od 19. září 2016 soudce Tribunálu.
narozen v roce 1957; získal vysokoškolský diplom v oboru právo na Klasické univerzitě v Lisabonu (1980); asistent správního práva na Klasické univerzitě v Lisabonu (1979-1980); studium v oblasti duševního vlastnictví na Institutu Maxe Plancka v Mnichově (1982-1984); administrátor a poté vedoucí oddělení ministerstva vnitra (1980-1986); advokát zapsaný u lisabonské advokátní komory (1981-1986); v rámci Evropského parlamentu administrátor na generálním ředitelství pro informace a vztahy s veřejností (1986-1987), na generálním ředitelství pro výzkum a studium (1987-1992), na generálním ředitelství pro personál, rozpočet a finance (1992-1996) a v právní službě (1996-2000); vedoucí správního a finančního oddělení (2000-2007) poté ředitel právního oddělení (2007-2011) a ředitelství A (2012-2015) úřadu evropského ombudsmana; soudce Soudu pro veřejnou službu od 13. dubna do 31. srpna 2016.
narozen v roce 1978; diplom v oboru právo na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii (2002) a LL. M. v oboru evropské právo na Collège d'Europe v Bruggách (2004); doktor práv (2008); advokát zapsaný u advokátní komory v Bruselu (2004–2006); přednášející procesního práva Evropské unie na Univerzitě národního a světového hospodářství v Sofii (2008–2012) a na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii (2010–2013); externí vyučující práva Evropské unie a mezinárodního soukromého práva na bulharské akademii věd (od roku 2014); hostující lektor na Univerzitě v Cambridge a na Katolické univerzitě v Lovani; referendář na Soudním dvoře (2007– 2016); zakladatel a člen řídícího výboru bulharského spolku pro evropské právo; šéfredaktor časopisu pro evropské právo Evropejski praven pregled; autor četných publikací o evropském právu; soudce Soudu pro veřejnou službu od 13. dubna 2016 do 31. srpna 2016; od 19. září 2016 soudce Tribunálu.
narozena v roce 1955; studia práv v Řezně a Ženevě (1974-1979); první státní zkouška (1979); postgraduální studia v oboru právo Společenství na Collège d'Europe v Bruggách (1979-1980); justiční čekatelka v Řezně (1980-1983); doktorka práv (1982); druhá státní zkouška (1983); advokátka v Mnichově a Paříži (1983-1989); úřednice Soudního dvora Evropských společenství (1990-2005); referendářka Soudního dvora Evropských společenství (kabinet soudce Janna, 1995-2005); vyučující na několika univerzitách v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Rusku; honorární profesorka na univerzitě v Sársku (od roku 1999); členka různých právních výborů, sdružení a porot; četné publikace v oblasti práva a soudní agendy Společenství; vedoucí kanceláře Soudu pro veřejnou službu od 30.listopadu 2005 do 31. 08. 2016; zemřela dne 20. ledna 2024
