ZPOŽDĚNÍ

Soudní dvůr několikrát upřesnil svou judikaturu týkající se letů zpožděných o tři nebo více hodin. Vysvětlil zejména způsoby výpočtu zpoždění, jakož i dopad, jaký mají na zpoždění navazující lety.

V roce 2014 Soudní dvůr rozhodl, že skutečný čas příletu odpovídá okamžiku, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla. Cestující se totiž mohou bez omezení vrátit ke svým činnostem až v okamžiku, kdy jsou oprávněni letadlo opustit (rozsudek ze dne 4. září 2014, Germanwings, C-452/13). Upřesnil také, že pokud je zpoždění letu způsobeno mimořádnými okolnostmi a zároveň dalšími okolnostmi přičitatelnými letecké společnosti, je třeba zpoždění způsobené mimořádnou okolností odečíst od celkové doby zpoždění letu na příletu. Pokud zpoždění letu na příletu činí po tomto odečtení alespoň tři hodiny, mají cestující nárok na náhradu škody (rozsudek ze dne 4. května 2017, Pešková a Peška, C-315/15).
V roce 2013 Soudní dvůr rovněž rozhodl, že náhrada škody není podmíněna zpožděním při odletu. K tomu, aby povinnost k náhradě škody vznikla, postačí, aby zpoždění v délce alespoň tří hodin vzniklo při příletu do cílové destinace cestujícího, nezávisle na skutečnosti, zda ke zpoždění došlo u počátečního letu nebo u některého z případných navazujících letů (rozsudek ze dne 26. února 2013, Folkerts, C-11/11). Soudní dvůr navíc v roce 2017 upřesnil, že vzdálenost letu, která určuje výši náhrady škody, zahrnuje v případě leteckých spojů s mezipřistáním pouze přímou vzdálenost mezi místem prvního odletu a cílovým místem určení, a představuje vzdálenost vzdušnou čarou (rozsudek ze dne 7. září 2017, Bossen a další, C-559/16).